Praha - Říp - Praha

Přátelé, z toho si sednete na prdel! Jako vlastní štafeta DaP, dobrý. Jako tři poskládané štafety, taky dobrý. Vyšlo počasí, super. Ale ty časy, ty výkony, to se ani nedá komentovat. Možná by stačilo sem dát jen výsledné časy všech štafet a jít na pivo, ale to byste přišli fakt o hodně! Nevím, zda následující řádky stačíte do příštího PŘP vstřebat, ale pojďme do toho!

Pro štafetu DaP z Palmovky na Říp a zpět bylo určeno opět datum v prvním sobotním dni v říjnu. Losovačka letos proběhla samozřejmě opět pod dohledem státního notáře, který byl dokonce po nadýcháni do alkohol testeru na nule (později se ovšem ukázalo, že tester nebyl řádně zkalibrován! pozn. autora). Zároveň se ale losování ujal poprvé zástupce z řad umělých inteligencí. Tento inteligent nám štafety dle výkonnosti tak krásně vylosoval, až to dojalo jednoho z členů výkonného výboru, který svou štafetu obratem oplakal. Jak se později ukázalo naprosto zbytečně a jak praví jedno staré pořekadlo: Brod je daleko, ale kalhoty už nemáme.

Štafety tedy byly v následujícím složení:

Modrý tým .....  Pavel, Maruš, Matěj, Martin

Zelený tým ....  Richard, Adél, Qeták, Prchy

Červený tým .. Fanda, Anča, Michal, Jirka (soused)

Umělý inteligent dokonce přisoudil štafetám i celkové časy a tak jsme vlastně mohli očekávat velmi vyrovnané souboje, které loni přinesly doběh všech tří štafet během neuvěřitelných šesti minut!

Pořadí jednotlivých běžců bylo do poslední chvíle tajemstvím jako vždy a tak se všichni jen domnívali, kdo je kdo. První úsek tak zahájila následující trojice = Martin - Richard - Anča. Všichni doběhli v tomto pořadí a tak se vlastně odvíjel i celý den. 

Martin předával 6 minut před Richardem a ten ještě o další 3 minuty před Ančou. Další úsek čekal na Matěje, který ještě navýšil náskok před Adél a Jirkou, který Adél dotáhnul a Zelení a Červení předávali prakticky současně. 

Na trojce Pavel, bojující nejen s tratí, ale i silným nachlazením, většinu náskoku ztratil, ale není se čemu divit, jelikož ho stíhali 2 silní divočáci = Prchy a Michal. Po třetím úseku tak byl rozestup štafet do 4 minut!

Čtvrtý úsek od Veltruského zámečku do Lužce byl nejvyrovnanější ze všech a byl vítězný pro Maruš, v patách s Qetákem a Fandou. Všichni se vešli do minuty a půl!

Nejkratší pátý úsek o délce 5,2 km byl pak rozdílem větší a tak Martin zase na náskoku přidal a poodskočil Adél a Anče.

Šestým úsekem se už štafety přiblížily k Řípu. Na Pavla už začala lehce padat výkonnostní deka způsobená zákeřným bacilem a tak ho stáhl Richard, který lehce zabloudil a zaběhl si dobrou minutku. Jirka rovněž stahoval a svou štafetu v té chvíli na třetím místě přiblížil k té první, tedy Pavlově, na 8 minut.

V půlce závodu tak vedl Modrý tým Pavla 5 minut před Zeleným Richardovým týmem a 8 minut v závěsu byl Červený tým Fandy.

V této fázi závodu již týmy tušily jaké bude nasazení na Říp, ale nic není jisté, dokud to není opravdu jisté. Na Říp tedy začal výstup jako první Matěj, následně Prchy a ve finále Michal. Rozestupy byly minimální, leč všichni tři se vešli pod rekordní čas držený do té doby Fandou a v časech 44, 45 a 46 minut se zapsali do dějin závodu!!

Podobně padly rekordy od všech běžců na dalším úseku z Mnetěše do Mlčechvost a opět běželo stejné trio jako z Veltrus, jen pořadí si běžci prohodili - nejlepší Fanda před Maruš a Qetákem a všichni opět do necelých dvou minut!

Pořadí se tak stále drželo stejné, jen rozestupy byl již 8, resp. 10 minut. Zdálo se tedy, že o prvním místě je rozhodnuto a souboj bude jen o 2. místo.

Zvlášť když z Mlčechvost do Nelahozevsi nadělil Martin Richardovi další 2 minuty. Ten ale odskočil Jirkovi o další minuty 4 a tak se pole už celkem natáhlo.

Boj o první místo pak fanoušci oplakali po dalším, 10. úseku, kde jasně dominovala Modrá Marie a o 7, resp. 11 minut předčila své dívčí sokyně, které se na tomto úseku sešly.

Před posledními dvěma úseky, kdy už byli všichni zpátky u vody, byly rozdíly víceméně propastné. Modří borci v té době viděli celkový čas své štafety v hodnotě 7h20m, Zelení četli na těch samých hodinách 7h37m a Červená lucerna lehce rozmrzele odečítala 7h48m.

Vše vypadalo naprosto jednoznačně! Dá se ovšem říct, že vše rozhodl Modrý Pavel a jeho naprosto heroický výkon na jeho posledním úseku. Při jeho doběhu jednomu tuhnul úsměv na tváři, když se za obrovského aplausu, leč neskutečného vzdychání na pokraji zhroucení dopotácel do cíle 11. úseku v čase 62 minut a odpadl těsně vedle smíšených odpadků daleko od svých soukmenovců. Bacil Pavla evidentně bacil velmi silně, odhodlání a týmový duch ale zvítězil a i právě díky tomuto času se Qetak přiblížil "jen" o 11 minut a Michal dokonce "jen" o 15 minut. 

To se ukázalo, že ve finále úplně stačilo a Modrý Matěj tak mohl v klidu zkousnout porážku na posledním úseku, kde dílče vyhrál Zelený Prchy před Červeným Fandou. Toto pořadí bylo i finálním pořadím našich štafet.

Jak se v cíli ukázalo, heroický výkon nepodal jen Pavel, ale i ostatní běžci, neboť všechny štafety překonaly rekordní čas z roku 2022, který byl 9:33:30.

Ve statistikách se tak tkví ještě jedno prvenství, které bude těžko k překonání. Respektive těch prvenství je vlastně 14! Čtrnáctkrát se někomu podařilo překonat dosavadní nejlepší čas. 

Následné zapití výkonů v místní nálevně včetně předání medailí bylo opět důstojnou tečkou za naprosto famózním ročníkem!

Zapsal Richard.